Slamák

Postupně sem přidáváme informace o tom, jak jsme se rozhodli odejít z města, koupili louku a stavíme ekodům ze slaměných balíků, s hliněnou omítkou. Stavba je v plném proudu (technické informace najdete v sekci Slaměný dům), my na louce žijeme v maringotce s přístavbou a už jsou tu i záhony a stromy, které nás částečně živí. První informace a fotky už najdete v galerii. Další informace sem budou přibývat postupně.

ZDE je výběr fotek z průběhu stavby

ZDE fota z finálek venkovních (s kravským trusem, tzv. hovňouši:)

ZDE marocký štuk v koupelně

ZDE jsou fotky z vylepšení interiérů ke konci léta 2014 plus testy finálních omítek a Pavel v akci na poslední stěně

ZDE jsou fotky z omítání interiérů v květnu 2014

ZDE jsou fotky s novými okny, říjen 2013

ZDE jsou fotky z omítání 19. až 21. července 2013

ZDE jsou fotky ze slámování 1. až 5. května 2013.

ZDE najdete fotky z toho, jak nám v roce 2012 přibýval dům.

Jak jsme postupovali a postupujeme

Fáze 1 - hledání vhodného místa

1) LÁSKA K MÍSTU. Pavel se zamiloval do kopce Rabouň, kde měl příležitost pobývat na jednom z tamních statků. (Rabouň je bývalým slovanským/keltským hradiskem, dnes tu mimo jiných žijí dvě rodiny našich přátel.)

2) ZAMILOVÁNÍ SE DO SLAMĚNÝCH DOMŮ. Pavel se taky zamiloval do stavění z balíků a hlíny, jezdil si to zkoušet na slovenskou Zaježku. Na základě zkušenosti z života ve starém, studeném, kamenném domě (a povědomí o tom, co všichni jeho kamarádi s podobnými domy zakusili) byla tedy jeho cesta předurčena. Chtěl stavět slaměný dům.

3) HLEDÁNÍ MÍSTA VHODNÉHO PRO RODINU. Takže začal hledat místo ideální pro rodinu, v okolí Rabouně, v přírodě, na polosamotě, vhodné pro dům i pro zahradu. Podmínky: v přírodě, ale ne úplná samota, polosamota, udržovaná silnice, autobus, blízko města, kde je škola, školka, hudebka, lékař, obchod...  (4 km do Luže)

4) HLEDÁNÍ MAJITELŮ VYBRANÝCH POZEMKŮ. Vyhlédl si několik míst, podle katastru hledal majitele a začal s nimi jednat. (Někde narazil i na šest majitelů jednoho pozemku, kteří navíc ani nereagovali...)

5) JE MOŽNÉ NA VYBRANÉM POZEMKU STAVĚT? Ještě než začala konkrétnější jednání s majiteli pozemků, bylo nutné zjistit, zda je vůbec možné na vybrané zelené louce stavět. V květnu 2009 Pavel zaslal dotaz na příslušný MěÚ v Luži, zda je možné na pozemku stavět RD. Ten jej postoupil nadřazenému MěÚ v Chrudimi (Odbor územního plánu a regionálního rozvoje). Týž měsíc dostal pozitivní odpověď. Parcela sousedí se zastavěným pozemkem, nebyl tu územní plán.

6) CO CESTA, ELEKTŘINA, VODA, ČISTIČKA? Dále bylo třeba zjistit, zda sem půjde přivést elektřinu, jak to bude s vodou a příjezdovou cestou (k novostavbě musí vést zpevněná příjezdová cesta široká 3 m, maximální vzdálenost je 50 m od domu - kvůli hasičům). Dotazem na MěÚ jsme zjistili, že cestu můžeme vybudovat, musíme ale řešit bezpečnost stability hráze rybníka (cesta vede přes městský pozemek a cíp sousedovy zahrady - btw je to vtipné, poněvadž tudy odjakživa jezdí celá dědina do lesů a dosud nikdo nic nemusel řešit). Dotazem na ČEZ jsme zjistili, že zdejší přípojka skýtá kapacitu ještě akorát na jeden rodinný dům. Uff. Vodu jsme se rozhodli získat vyvrtáním studny, k čištění odpadů byla jasná kořenová čistička.

7) JEDNÁNÍ S MAJITELI. Původně jsme chtěli pouze 40m široký pruh louky. Rozhodli jsme ale koupit louku přírodou vymezenou celou. Tedy více než hektar.  Je to svažitá louka obrácenou na Jihozápad, ohraničená od Z sousedovic sadem, od severu lesem, od SV vzrůstajícím lesíkem a od J, JZ rybníkem. Jednali jsme se dvěma majiteli a jelikož to byli již starší lidé, navíc zdejší starousedlíci a majitelé rozsáhlých pozemků, jednání se táhla.

8) KOUPĚ POZEMKU. Kupní smlouvy jsme podepisovali v červnu 2010 (tedy rok od chvíle, kdy se začalo zjišťovat, zda je možné stavět). Předcházelo jim vyměřování pozemků geodety (cca 4.000 Kč) (zamotalo to i vztahy mezi sousedy, kteří sami nevěděli, které části louky jim patří). Smlouvy připravila advokátní kancelář. 

Fáze 2 (prolíná se s fází 3) - voda, elektřina, ČOV, cesta, stavební povolení... čili papírování

1) STUDNA. Ještě než jsme podepsali kupní smlouvy, už jsme hledali firmu, která nám vyvrtá studnu. Už na konci září 2010 tu byl hotový geologický průzkumný vrt, který bylo následně nutno legalizovat a udělat z něj studnu. (Což obnáší: územní řízení, projekt na vrtanou studnu, stavební povolení a následně kolaudační souhlas s užíváním stavby. Ke kolaudaci domu je pak ještě potřeba bioanalytický rozbor vody.) 30. listopadu 2010 nám osadili vrt čerpadlem a skruží (mrzlo a napadlo 30 cm sněhu). A až 3. srpna 2011 jsme dostali Kolaudační souhlas s užíváním stavby. Tedy od vrtu k souhlasu to trvalo rok (v mezičase jsme totiž kvůli nesrovnalostem v papírech dostali zákaz k užívání studny:). Studna nás vyšla celkem na cca 80 tisíc korun (vč. práce, čerpadla atd.).

2) ELEKTŘINA. Žádost na ČEZ o připojení k novému odběru jsme podávali rok před podpisem kupních smluv, 16. 6. 2009. Stanovisko mělo platnost na rok, takže jsme to po podpisu kupních smluv ještě stihli. 16. 7. 2010 jsme podepsali Smlouvu o uzavření budoucí smlouvy o připojení odběrného zařízení k distribuční soustavě. Následovalo nekonečné čekání a volání na ČEZ (na podzim už jsme tu totiž bydleli). Opět nás čekal územní souhlas MěÚ (a taky v počátcích nesouhlas jednoho ze sousedů s kopáním přes jeho předzahrádku). A až 28. 3. 2011 jsme podepsali smlouvu o připojení. Pár dní nato už jsme svítili a čerpali vodu:) Celá záležitost kolem elektřiny vyšla na zhruba 15 tisíc korun.

3) ČISTIČKA. Ačkoli ani tady to nešlo úplně hladce (například jsme museli do projektu doplnit řešení toho, co budeme dělat s vyčištěnou vodou v zimně - v létě má být využita k zálivce), byl tenhle proces nejsnazší. S projektantkou (Radka Schwarzová, Žitenice) jsme komunikovali po mailu, zodpověděli otázky a dodali výškové vyměření pozemku (což už jsme od geodetů měli). V květnu 2011 byl hotový první projekt, poradili jsme se na Odboru životního prostředí Chrudim, kde mají tohle na starosti a 17. srpna 2011 jsme žádali o povolení k vypouštění odpadních vod přes půdní vrstvy (rozuměj vsakování:) a stavební povolení na ČOV s kořenovým polem. Povolení jsme dostali 28. listopadu 2011. Projekt stál zhruba 5 tisíc korun.

4) CESTA. Na cestu dosud nemáme stavební povolení. Územním řízením už jsme ale prošli. Podmínkou k udělení stavebního povolení na dům bylo totiž předložení projektové dokumentace na cestu. My jsme v počátku narazili na projektanta chvástala, který jen mluvil, ale půl roku jsme mu zbytečně volali s tím, kdy bude projekt. Nakonec jsme oslovili známého a projekt jsme měli zhruba do týdne hotový. Někdy v září 2011. Nyní je na nás, kdy požádáme o stavební povolení, asi by to chtělo co nejdříve:)

5) STAVEBNÍ POVOLENÍ. Náš slaměný dům má více než 150 m2, tudíž jsme museli projít klasickým procesem získání stavebního povolení. A byla to vskutku očistná a poučná cesta. Chtěli jsme to ale dokázat a mít oficiálně slaměný dům (ne se skrývat za zateplení celulózou atp.) Takže. Nejdříve tu bylo Územní řízení (1000 Kč). Žádost o umístění stavby jsme podali 14. 9. 2011. 21. 9. jsme dostali Oznámení o zahájení územního řízení. 11. 10. 2011 tu bylo veřejné ústní jednání, kam mohli přijít i sousedi. 1. 11. jsme dostali územní rozhodnutí. 25. 11. bylo zahájeno Stavební řízení. 19. 12. jsme dostali stavební povolení. To bylo revokováno (prý první případ v Luži:) chyba nebyla na naší straně) a opravné rozhodnutí jsme dostali 29. 12. 2011. Všechny tyhle písemnosti mají tuším 14 dní na doručení a všichni účastníci řízení mají tuším měsíc na vyjádření. My jsme spěchali, abychom měli povolení do konce roku. Takže jsme všechny sousední majitele (včetně lidí z Prahy a Kolína) museli několikrát prosit, aby hned šli na poštu a navíc aby poslali vyjádření, že se vzdávají práva na vyjádření. Což se nám s revokací povolení značně zkomplikovalo:)

Jinak musíme říct, že nám na stavebním odboru v Luži vycházeli maximálně vstříc, se vším nám hodně pomáhali a věřím, že i pro ně to nebyla legrace. Trochu nás pobavilo, když požadovali do projektu potvrzení o zdravotní nezávadnosti slámy a hlíny. Nakonec jsme je zahltili různými dostupnými informacemi a myslím, že nejvíce rozhodlo sdělení architekta. Bylo to něco ve smyslu: pokud jsem se pod to podepsal, tak to přece musí být v pořádku. Myslím, že to trochu usnadnilo další rozhodování a snahu o to, aby vše zapadalo do nějakých tabulek a nebyly z toho někdy nějaké problémy. 

Fáze 3 - osídlení (prolíná se s fází 2)

Fáze 4 - zahájení stavby