Jak to děláme my

Jsme manželé, muzikoterapeutické programy vedeme společně. Vyvažuje se tak působení ženské a mužské energie.

Pracujeme se skupinami dětí, dospělých, ale i různě postižených lidí. Rádi máme i smíšené skupiny, kde vzniká prostor pro vzájemné  obohacení a interakce (například mentálně postižení či děti  se svou spontánností versus "běžný" dospělák , dospělí zase mohou dětem ukazovat, jak se "umí " bavit).

Organizujeme různě dlouhá setkání (hodina i několik dní).

Věnujeme se aktivní (hrají všichni) i pasivní muzikoterapii (vy ležíte, my hrajeme, improvizace v přítomný čas a prostor, na etnické hudební nástroje).

Vedeme jednorázová (více zážitková), ale i pravidelná, dlouhodobá a systematičtěji zaměřená setkání (v ústavech sociální péče, denních stacionářích pro mentálně i jinak postižené, bubnovací kruhy pro děti a dospělé).

Používáme nástroje s přirozeným laděním - etnické hudební nástroje, na které zvládne zahrát každý. Jsou to různé perkuse, šamanské bubny, bubny djembe, tibetské mísy, zvonky a kartálky, ale také koncovky (valašský lidový nástroj, sestra fujary). Dále více sami hrajeme na didgeridoo, brumle, ústní harfu, ud, darbuky a řadu různých fléten, které jsou naší láskou (dvojačka, slovenská šestidírková, pentatonická, shakuhachi...).

Máme rádi folklor, zejména moravský, slovenský... Ale i folklor různých částí světa. I to se v našich setkáních odráží (valašské lidové, tradiční písně domorodých indiánů...)

Vycházíme ze tří muzikoterapeutických přístupů. Navzájem je propojujeme a jednotlivé techniky a postupy volíme podle potřeby. Jsme toho názoru, že nejužitečnější je hudba / jsou zvuky a vibrace (přirozeně laděných nástrojů), které vznikají tady a teď, na místě, na základě vzájemné interakce mezi námi a klienty / účastníky kurzů a setkání.

přístupy
  • celostní – hudba působí na tělo, duši a mysl člověka, ale i na jeho mimosmyslové části, ovlivňuje každou buňku lidského těla, a  jeho nehmatatelné okolí, energetické dráhy a centra
  • humanistický – cílem je pomocí hudby a různých jednoduchých nástrojů podporovat osobnostní růst a seberealizaci individua
  • behaviorální – prostřednictvím vybraných technik udržuje a rozvíjí schopnosti a vlastnosti člověka

 

Základem všech našich setkání je vytvoření bezpečného prostředí, které dává prostor pro seberealizaci, vybití, uvolnění i hlubokou relaxaci.

 

postup
  • Aktivní muzikoterapie - Prostřednictvím různých technik zaměřených na práci se skupinovou dynamikou, emocemi, rytmem, zpěvem, komunikací – verbální i neverbální, práci s prostorovou orientací i cvičení sluchové analýzy a s využitím jednoduchých hudebních nástrojů (perkusí ap.) individua dostávají prostor k seberealizaci, zároveň poznávají, udržují a zlepšují své schopnosti.
  • Pasivní muzikoterapie - Prostřednictvím zvuků a vibrací etnických hudebních nástrojů (například píšťaly, šamanské bubny, didgeridoo, brumle, dešťová hůl, tibetské mísy...) se účastníci (obvykle v horizontální poloze) dostanou do stavu hluboké relaxace, která přináší uvolnění celému systému člověka. Důležitý je přitom fakt, že hudba je živá a zároveň vzniká tady a teď (reprodukovaná hudba nenabízí dostatečnou škálu frekvencí, navíc nereflektuje aktuální potřeby a rozpoložení individua/skupiny).

 

Využíváme zvuků a vibrací, které nám nabízejí etnické hudební nástroje.

 

použití nástrojů
  • Pro aktivní muzikoterapii volíme jednoduché perkuse (cinkátka, ťukátka), bubny (djembe, šamanské) dechové nástroje (koncovky), i například tibetské mísy pro jejich jednoduchost v ovládání a vysokou efektivitu působení (silné vibrace působí na celé tělo, duši i mysl, velká škála alikvótníh tónů léčí). Tyto nástroje umožňují každému bez přípravy zapojit se a projevit se. Bubny nabízejí vybití emocí, sladění skupiny, tibetské mísy zklidnění a uvolnění (i například hyperaktivních jedinců), koncovky vyžadují práci s dechem a nabízejí tónovou vyjadřovací škálu. Všechny nástroje pak při aktivním zapojení nenápadně vedou ke koordinaci těla, synchronnímu používání (nejen) horních končetin (a dechu), sladění senzomotorických a psychomotorických schopností a skupinové kooperaci.
  • Při pasivní muzikoterapii využíváme i další nástroje bohaté na alikvotní tóny, například didgeridoo, brumle, ústní harfa, různé píšťaly, ale také hlasivky a alikvotní zpěv.

 

Pro každé setkání máme určitý záměr a stanovujeme  cíle, kterých se snažíme dosáhnout prostřednictvím konkrétních technik a postupů a celkové koncepce setkání. Stanovené cíle jsou  krátkodobé i dlouhodobé.

Zde nabízíme ukázku dlouhodobých cílů při práci s mentálně postiženými klienty.

 

udržení a rozvoj
  • sociálních vazeb klientů (zařazení do kolektivu – skupiny, propojení, vyladění, společný záměr, společný cíl)
  • úrovně zapojení klientů
  • orientace v prostoru
  • senzomotorických a psychomotorických schopností
  • pozornosti, paměti
  • trpělivosti, úsilí, výdrže
  • (zlepšení) kvality života (nová nabídka k trávení volného času, mám něco, co umím, čím se mohu předvést, zážitek společného tvoření)

usměrňování
  • sebehodnocení
  • sebevědomí
  • sebeuvědomění
  • (sjednocení skupiny, redukce rušivých individualit, podpora tvořivé individuality)

uvolnění
  • odbourání bloků
  • prostor pro emocionální vybití
  • odreagování
  • relaxace

další možnosti
  • objevování nonverbální komunikace
  • nabídka nového výrazového a komunikačního prostředku
  • prezentace na veřejnosti (podpora sebevědomí klientů, reprezentace zařízení)