Hudba může vašemu srdci prospět, ale i uškodit
Zdraví srdce a srdečních cév je ovlivněno nejen stravou a kouřením, ale například i hudbou. Její vliv na zdraví člověka zkoumali němečtí vědci a své nabyté poznatky publikovali v odborném medicínském periodiku Deutsche Medizinische Wochenschrift.
Není hudba jako hudba
V působení různých druhů muziky na lidský organismus jsou velké rozdíly. Uvádí to vedoucí studie, kardiolog Hans Joachim Trappe. Jako nejvhodnější se prý ukázala být klasická hudba, která má obzvlášť blahodárné účinky při mnoha jak duševních, tak i tělesných neduzích. Hudba velikánů, jakými byli například Ludwig van Beethoven či Wolfgang Amadeus Mozart, totiž také zlepšuje schopnost soustředit se, probouzí v lidech kreativitu a činorodost, posiluje paměť, pozitivně ovlivňuje imunitní systém a pomáhá snižovat bolest, stres a zmírňuje poruchy spánku. Uklidňující účinek klasické hudby pak odbourává jeden z největších rizikových faktorů srdečních chorob – stres.
Škodí techno srdci??
Stejně jako klasická hudba je za dobrého odbourávače stresu považováno i techno a heavy metal. Tyto dva hudební směry ale oproti klasické hudbě kromě pomoci při odbourávání agrese a vstřebávání zlosti, zklamání či frustrací také zvyšují srdeční frekvenci a krevní tlak. Byly dokonce popsány případy, kdy došlo k náhlým úmrtím způsobeným narušením srdečního rytmu na technoakcích. Proto se poslech techna kardiakům příliš nedoporučuje. Poměrně nevhodné jsou pak při muzikoterapii i opusy, v nichž se náhle mění rytmus a hlasitost. Nepředvídatelné a překvapivé změny hudby totiž v mozku automaticky vyvolávají pozornost a uvádí organismus do pohotovostního režimu před přicházející stresovou situací.
Pozitivní vibrace zlepšují náladu
Jako zaručený povzbuzovač nálady se pak německým vědcům a lékařům osvědčila latinskoamerická hudba. Samba, jive, či cha-cha se svými vibrujícími rytmy totiž dokážou zaručeně zvednout náladu a uplatňují se zejména v situacích, kdy člověk potřebuje dodat motivaci či překonat melancholickou náladu nebo posílit radost ze života.
Každému podle jeho vkusu
Výsledky vědců však nelze příliš přeceňovat. Někdo se totiž snáze zbaví stresu u staletími prověřené klasiky, jiný pak u nejmodernějších hudebních trendů. Pro různé lidi jsou totiž vhodné různé hudební žánry, a tak metalistu může poslech orchestrální hudby stresovat či přetěžovat. Proto je třeba si hudbu vybírat podle svého osobního vkusu.
(kam)
Zdroje:
https://www.thieme.de/dmw
www.schattenblick.de/infopool/medizin/fakten/mz2ge767.html
H.-J. Trappe: Musik und Gesundheit: Welche Musik hilft welchem Patienten – welche eher nicht? DMW Deutsche Medizinische Wochenschrift 2009; 134 (51/52): S. 2601–2606
Zdroj českého textu: http://www.kardiochirurgie.cz/novinky/hudba-muze-vasemu-srdci-prospet-ale-i-uskodit-272
Hudba srdci prospívá
Ne nadarmo se říká, že muzika umí léčit. Její poslech může prospět také pacientům, kteří trpí těžkým stresem a úzkostí a kteří právě podstupují léčbu ischemické choroby srdeční.
Úspěšnější léčba
Odborníci z Centra pro výzkum v Temple University ve Philadelphii došli k závěru, že poslech muziky může být velmi prospěšný lidem se srdečním onemocněním. Ve 23 studiích zkoumali 1 461 pacientů a zjistili, že hudba má následující pozitivní výsledky:
- snižuje krevní tlak, její poslech snižuje srdeční frekvenci,
- zmenšuje úzkost u nemocných pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
S úsměvem ke zdraví
Život s nemocným srdcem bývá pro řadu pacientů velmi stresující. Nejistota a obavy z diagnózy a různých léčebných procedur může výrazně zhoršit zdravotní stav. Stres například zvyšuje krevní tlak, což vede následně k většímu riziku komplikací. Poslech hudby ale přispívá ke zmírnění napětí, čímž se toto riziko snižuje. Jakmile zmizelo napětí a stres, snížil se krevní tlak a srdeční frekvence a zlepšila se nálada.
Hudba ovlivňuje i emoce
Hudba má vliv na lidské emoce i fyziologické reakce. Stimuluje emocionální reakce a zapojuje kognitivní pozornost. Dnes je muzikoterapie nejčastěji používaná u lidí, kteří se zotavují poinfarktu či jiném kardiovaskulárním onemocnění, jako je angina pectoris apod. Existuje několik způsobů, jak oblíbenými tóny prospět nemocnému srdci:
- úspěšná je práce s tzv. hudebními terapeuty,
- pomáhá též klidný poslech nahrané hudby – stačí sedět nebo ležet a minimálně 20 minut poslouchat.
Hudba má zkrátka v životě každého člověka své místo. A to i u nemocných, které uklidňuje a zároveň navozuje příjemné pocity.
(aši)
Zdroj: https://www.sciencedaily.com/releases/2009/04/090409104303.htm
Zdroj českého textu: https://www.kardiochirurgie.cz/novinky/hudba-srdci-prospiva-632